SEARCH

SEARCH BY CITATION

Keywords:

  • Calcichordate theory;
  • Prokopicystis mergli;
  • locomotion;
  • cornute-mitrate transition;
  • mitrate orientation;
  • origin of atria

A new stem chordate, Prokopiytis mergli, from the Middle Ordovician (Llandeilo) of Bohemia, Czechoslovakia is reconstructed and described. It proves to be the most crownward cornute yet known, sharing with the mitrates (primitive crown chordates) a number of derived features unknown in other cornutes. Such features include: the position of the gonopore-anus, the absence of major dorsal plates from the fore tail and the expansion of the marginal plates of the head onto the dorsal surface. Some other characteristics of P. mergli are a fore tail composed of only three segments and an elongate head. Only three hind-tail ossicles are known. The elongate head and small number of fore-tail segments are autapomorphies of P. mergli. The locomotory cycle is reconstructed and it is concluded that P. mergli moved rearwards, pulled largely by its mid and hind tail. The calcichordate theory is defended and the orientation of the mitrates considered. P. mergli reinforces the view that the convex surface of the mitrates was ventral in life. The origin of the atrial chambers of mitrates is discussed and a new homology proposed between the anterior ventral fore-tail plates of cornutes and what were formerly called plates g and j of mitrates.

Nový chordát z kmenové skupiny/stem-group/Cornuta zeského Ilandeila, pechod mezi skupinami Cornuta a Mitrata. V práci je popsán a rekonstruován nový zástupce kmene chordátu Prokopicystis mergli gen. et sp. n., z eského llandeila/eskoslovensko/. Jde o dosud známého nejvýe organizovaného kornuta, vykazukícíhoadu znaku shodných s chordáty mitrátníimi a zcela neznámýc u ostatních pedstavitelå skupiny Cornuta. Tyto znaky zahrnují: pozici gonopor-análníiho otvoru, nepítomnost hlavních dorzálních desek v proximálníásti ocasu a expanzi marginálníc desek hlav na dorzální stranu. K dalím charakteristickým znakåum druhu P. mergli patí protáhlá hlava a proximálníást ocasu tvoená jen temi segmenty. V distálníásti ocasu jsou rovn známy jen 3 destiky. Protáhá halva a maly pocet segmentåu proximálníásti ocasu jsou u.P. mergli autapomorfiemi. V práci je také rekonstruován pohybový cyklus ivoicha se závrem, e P. mergli se pohyboval dozadu, pozvolným tahem stední a zadníáSTI OCASU> Je zde hájena tzv. kalcichordátová teorie a diskutována orientace mitrátåu. VyAsledky studia podporují domnnku, e skupiny Mitrata byla za ivota konvexní strana jejich theky stranou ventrální. Je diskutován påuvod atriálnich komaůrek skupiny Mitrata. Souasn jsou pova ovány pední ventrálni desek pedníásti za homologicke s desek díve oznaovanými jako g a j u mitr